3 Comments

vcelka
2.6.2017

Peťo, moc díky za osvětu, díky Vašemu dřívějšímu příspěvku o cvičení a diastáze, jste mi celkem otevřela oči, pátrala jsem a nakonec jsem se dostala k brněnské kolegyni Ivany na dva semináře o pánevním dnu a diastáze, učily jsme se cviky a musím říct, že i když jsem dostala sylabus domů, tak si nejsem jistá, zda cvičím cviky správně a je to celkem věda. Několikrát během obou seminářů jsem si říkala, jak je to možný, že skoro vše, co jsem do teď dělala, bylo blbě...nedivím se, že mám po dvou dětech diastázu, možná jsem ji měla už dřív. Možná se zkusím domluvit ještě na nějaký kontrolní individuál. Jenže lektorky jsou šíleně zaneprázdněné.
A jak se daří Vám ohledně cvičení, stihnete někdy? A dočkala jste se výsledků na těle (popřípadě po jak častém cvičení)? Budu zvědavá na Vaši zkušenost.
Každopádně moc díky, dalo mi to nový směr a pohled, ke klasickým sedům lehům atp. se už asi nikdy nevrátím.
Adéla.

    Caramilla
    6.6.2017

    Adélo, jsem moc ráda, že jsem vás takto nasměrovala a jsem moc ráda, že díky Googlu jsem sama našla Ivu a tento směr cvičení! Je to úplně jiný rozměr a myslím si, že se k běžnému cvičení na břicho už fakt nikdy nevrátím, i kdybych cvičila zpět Jillian - čekám 1 rok od porodu a asi začnu od září, kdy malý půjde taky už do školky a snad bude více času a malá už bude chodit a trochu rozumnější a ne takový sebevrah:) - tak budu cviky na břicho nahrazovat, její určitě cvičit nebudu.

    Zkušenost - bohužel z důvodu častých a opakovaných nemocí jsem musela cvičení vysadit snad na 3 měsíce, resp. jsem vždy cvičila týden, pak 14 dní nic a pak zase 3 dny jo a takhle jsem to plácala. Pak byly nějaké akce, letní kolekce, takže teď jsem začala pravidelně cvičit asi 14 dní zpět. Většinou mi to ale 3x denně nevyjde, 1x cvičím vždy, i kdyby čert na koze jezdil a 2x cvičím většinou 5 - 6x týdně, 3x se mi povede fakt jen občas. Dřív, když Rozárka nelezla a nebo nelezla tak rychle, dalo se totiž cvičit, i když nespinkala a dalo se dělat spoustu dalších věcí třeba s ní v šátku a času bylo více. Teď je to nejnáročnější období, protože jak si lehnu na zem, mám ji na zádech a rajtuje po mě tak, že se to nedá přežít, natož u toho cvičit:) Takže věřím, že od září to zase bude lepší.

    Výsledky jsou bohužel znát až od 2 cvičení denně min 5 - 6 dní v týdnu, to byly znát ale docela rychle, v lednu než jsem omarodila, jsem měla problém vyfouknout břicho na těhotenské kalhoty, nešlo to, nebylo tam. Na váhu mám teď o 5 kg méně, ale břicho vypotím bez problému, svaly totiž opět ochably, bohužel to tak je, že když se necvičí pravidelně a je delší pauza, tak břicho zase povolí, nebo mě povolilo. Teď po 14 dnech tam furt je, je to ještě málo. Jinak ale myslím, že kdybych cvičila takto třeba 6 měsíců v kuse, bude to fakt bomba! Jen ta povolená kůže, tu už nikdo (kromě skalpelu) zpět nedá... to je škoda, v plavkách to není žádná hitparáda:) Jinak 9 m po porodu jsem měla obvod pasu jako po 1 roce s Jillian. Takže já tomuto cvičení opravdu věřím. Navíc to cítím při cvičení...

    To co člověk cítí takto třeba po 6 měsících cvičení uvnitř, to je nepopsatelné, svaly, co se tam vědomě stahují a zatínají, jsem vůbec netušila, že mám, natož, že jdou cvičit a ovládat. Fakt neskutečné!

    Ještě k tomu "pochopení", já byla na 3 individuálkách a některé cviky dopilovávám ještě stále, protože se učím se svaly pracovat, vědomě všechny uvolnit a jen jeden zatnout, a to je fakt docela jogínská záležitost.

    Nyní cvičím Tiffany krátké tréninky na posilování rukou a nohou a zadku a k tomu toto břicho, vyhovuje mi to, že se u toho nezapotím, nechcípu, neumírám a nemusím se pak umýt včetně hlavy, je to krátké a hezky to tělo posílí a vytvaruje. Výhodu mám tu, že nemusím spalovat tuky a potit se, abych zhubla, protože váhou jsem na tom stejně jako na gymplu, stejně jako před Rozárkou po roce s Jillian, takže váhu neřeším, ale svaly na tom nejsou ideálně, protože času na cvičení je opravdu málo...

vcelka
12.6.2017

Děkuji za tak dlouhý koment.
No. já teda potřebuji dávat i kila dolů, ale s neustále přerušovaným spánkem, stále poměrně častým kojením a častých nervech z dvou dětí, to nějak moc nejde, nějakou dobu po porodu to šlo samo, ale teď už to je o jídle a cvičení, ale musím se aspoň najíst, abych někdy vydržela :) S mimčem to mám hodně podobné jako Vy, má 9 měsíců a je šílená, nebezpečná sobě, vše stahuje, pořád jen stát a stát a vše zkoumat atp. S ní neudělám téměř nic. Takže chápu a proto Vás moc a moc obdivuju, jak to dáváte. Starší také nemám ve školce (jen někdy jde na den dva s babičkou, která učí ve školce, ale většinou mi ty dva dny s jedním dítětem vynahradí malá nemocí nebo zoubkama atp.).
Přesně jak píšete, objevila jsem svaly, které jsem nevěděla že mám a že se s nima dá i pracovat, ale je to fuška, některé cviky fakt moc nechápu. Už se těším na tu soukromou lekci, že se snad zase trochu posunu.
Já se snažím cvičit téměř každý den, ale je to taková série uvolňovacích a pak posilovacích cviků zatím jen na to pánevní dno a břicho. Až dám trochu dohromady toto, začnu s dalším cvičením a v létě se chystám více chodit.
Mějte se krásně a přeji ať nacházíte čas pro cvičení, pevnou vůli vy máte, tu přát nemusím :)

Zanechte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zobrazena, pole označené hvězdičkou jsou povinná