Moje třetí těhotenství bylo zatím nejlepší a nejpohodovější ze všech, cítím se nejlépe, těhotenských obtíží mám nejméně, vážím nejméně a prý i vypadám nejlépe ze všech tří těhotenství.

U obou předchozích dětí jsem se brzy cítila jako velryba, co se neohne přes břicho, neustále až do porodu mě šíleně pálila žáha, tak že jsem spala prakticky s mlékem po ruce a v sedě. Bolely mě záda, v noci jsem brečela zoufalstvím, že už nikdy nechci být těhotná. Nikdy jsem nechápala ty, co si těhotenství užívají. Naštěstí toto těhotenství jsem si celkem užila a jsem ráda.

Myslím si, že dobrému pocitu vděčím za změnu stravy a dobrému cvičení. Nicméně si nemyslím, že nějaké rady jsou vždy platné ve stech procentech, každá jsme jiná, každé miminko je jiné a v každém těhotenství se žena cítí jinak, nehledě na to, jak jí a jak se hýbe.

První týdny mě bylo celkem dost špatně, takže nějaké zdravé stravování šlo stranou, byla jsem ráda, že jsem něco byla schopná sníst a že jsem to udržela. Nejvíce mě bohužel drželo nad vodou pečivo, z bílkovin a oříšků se mě dělalo mdlo. Šunku jsem nemohla vůbec vidět. Nicméně si myslím, že si samo tělo řekne, co potřebuje a v prvním trimestru potřebuje asi pravděpodobně hodně sacharidů, aby ustálo velkou hormonální změnu a také omezilo nevolnosti na co nejmenší úroveň. Takže jsem první trimestr přežívala na pečivu a křížalách:)

Od konce 4. měsíce už mě bylo snesitelně, tak jsem se vrátila k původnímu stravování před těhotenstvím s tím, že jsem nic nevážila a řídila se i svou chutí. Základem zdravé stravy, kterou jsem si vytyčila pro těhotenství bylo vynechání cukru (řepného i třtinového), omezení příloh, dostatek ovoce, zeleniny a vlákniny, a nepřejídání se:) Musím říct, že cukr mě naučila vyloučit právě žáha, jakmile jsem zhřešila, tak se ozvala a bylo to tak nepříjemné, že jsem se příště už ovládla. Za celé těhotenství mě tak žáha pálila jen párkrát, jednou z toho po OGGT testu:-D, to byla muka…

Dále jsem dodržovala zdravé pravidlo “sacharidy dopoledne a ne večer”. Ráno jsem začínala bílým domácím jogurtem z biomléka s čerstvým ovocem a domácím müssli (s medem a oříšky). Od té doby, co máme odšťavňovač, tak začínáme s dětmi den s čerstvým džusem z ovoce.

Dopolední svačinu jsem pak volila většinou buď ovoce nebo pudink z avokáda a banánu či kokosového mléka, chia semínek a nepraženého kakaa, případně něco v kombinaci s arašídovým či mandlovým máslem.

Hlavní jídla jsem jedla víceméně normální, ale omezovala jsem přílohy a snažila se jíst dostatek zeleniny a kvalitních bílkovin.

Odpolední svačiny jsem celé těhotenství přežila na tvarohových dobrotách. Zezačátku jsem byla schopná pozřít jen tvrdý tvaroh s trochou domácí marmelády, poslední měsíce jsem jela už ve svých oblíbených mixovaných tvarozích s nepraženým kakaem, lžičkou nutelly, arašídovým máslem, ale i s čerstvým ovocem a medem, podle chuti.

Pokud mě večer honil hlad (zezačátku mě bylo špatně, když jsem dlouho nejedla, nešlo od večeře do jedné v noci být bez jídla, to mi začalo být nevolno; teď na konci mám naopak hlad jako fakt hlad:-), tak jsem vždy sáhla po zelenině nebo oříškách.

Během těhotenství jsem zvýšila přísun kvalitních tuků, a později jsem se přestala bát i másla, smetany a tučných sýrů, na váze to vidět nebylo.

Ve druhém měsíci, kdy jsem byla nejvíce unavená a bylo mi špatně, jsem si dala pauzu od cvičení úplně (byly i Vánoce, takže bych měla pauzu i tak), zhruba od třetího měsíce jsem se pak vybičovala začít znovu cvičit. Po 3/4 roce s Jillian jsem hledala náhradu, která nebude úplně jen tak lážo plážo, ale zase bude vysloveně pro těhotné. Rozhodla jsem se zkusit cvičit se Summer Sanders. Je to olympijská vítězka v plavání. Už první trimestr mě přišel celkem náročný na to, že jsem cvičila 3/4 roku poctivě s Jillien a kondičku jsem už docela měla a na to, že je to cvičení pro těhotné:) Ale to jsem netušila, že oproti druhému trimestru je první jen takové “rozcvičování”. V prvním trimestru nás cvičitelky ještě trochu šetří, protože jsme unavené a je nám špatně, druhý trimestr označují jako dobu, kdy má žena nejvíce energie a je ji třeba využít k tomu, aby dostala dobou kondici a vybudovala si svaly na nošení miminka. Což jsem nakonec uznala, že je pravda, s Kryštofem a jeho porodními 4,5 kg jsem měla opravdu problém a záda se mě blokla hned po porodu. Protože jsem si naivně myslela (i podle fotek ze cvičení ve 3. trimestru, na kterých se polovina cvičení odehrává na židli), že třetí trimestr už bude odpočívací a spíš dýchací a protahovací, tak sjem 3. trimestr cvičila až do 34. týdne. Chyba lávky! Třetí trimestr mě přijde ještě náročnější než ten druhý, navíc cvičení je o 10 minut delší než předchozí. Po několika měsících cvičení 2. trimestru jsem měla radost, že cviky na ruce, které jsem ze začátku dala z 1/8, dávám skoro ze 100% a myslela jsem si, že už se budu cítit namakaná, u 3. trimestru opět některé cviky na ruce dávám tak z poloviny, možná ze 2/3. Ale už nemám ambici je dávat ze 100%, před porodem už by člověk měl šetřit síly. Summer je prostě plavkyně a to, co ona dá s přehledem, my obyčejné ženy asi budeme mít prostě problém (tím si to alibizuju:).

Cvičení od Summer je schváleno lékaři a je vhodné pro těhotné, což je dobré vědět proto, že se tam až do 2. trimestru cvičí ne úplně oddechové cviky na břicho. I porodní asistentkou jsem za posilování břicha tak, jak to je pro těhotnou vhodné, byla pochválena:) Dodám, že nemám diastázu břišních svalů.

Cvičební sestavy jsou sestaveny podle mě velmi dobře a komplexně, maminka si protáhne všechny svaly, které jsou v těhotenství hodně namáhané, mírně se zahřeje a posílí všechny partie – záda, hýždě, nohy, břicho i ruce. Ke cvičení budete potřebovat cvičební gumu s ušima. Zkoušela jsem to bez ní, ale není to ono. Zezačátku jsem nahrazovala činkami, ale cviky pak na tělo fungují úplně jinak, zapojí se trochu jiné svaly než s gumou. Naštěstí po Vánocích měli v Lidlu cvičební gumu v akci za 120 Kč a cvičení začalo být velmi efektivní:)

Cvičení se skládá z protahování, které je hodně důkladné a přijde mi to jako velká výhoda tohoto cvičení. Pozorovala jsem na sobě, že když jsem více dní po sobě nezvládla cvičit, tak mě okamžitě bolela záda a v noci jsem měla křeče do nohy.

Další částí je mírné zahřátí, opravdu jen mírné, v těhotenství je důležité, aby se tepová frekvence nezvýšila moc. A pak následuje posilování všech důležitých partií těla. Z mého pohledu žádné lážo plážo. Díky cvičení jsem neztratila kondici získanou s Jillian a svaly jsou stále vypracované a pevné. Svaly rukou bych řekla, že jsem během cvičení ještě posílila o kapku více.

Cvičení se Summer pozoruji i třeba na pánevním dně, které jsem nemusela nějak extra posilovat, protože nebylo potřeba.

Cvičila jsem zezačátku 4 – 5x týdně, pak většinou 3x týdně a teď ke konci 2 – 3x týdně, záleží na tom, jak se cítím a na počasí. Necvičím, když je dusno a vedro a když se necítím dobře.

Díky cvičení mě toto těhotenství zatím nebolí záda, vyjma náročnějších situací jako 10 km výlet v pokročilém stádiu těhotenství, stěhování několika skříní tam a zpět, nošení Kryštofa teď těsně před porodem a dlouhého sezení u PC jako třeba právě teď:) Netrpím “odkrvováním” rukou během spánku, což jsem ve druhé polovině těhotenství měla u obou dětí (protože se živím, jak se živím, tak mám ramena hodně přetížená a měla jsem je vždy zatuhlá, nicméně díky cvičení jak s Jillian, tak se Summer se svaly hezky posílí a také pak protáhnou a ramena mám krásně volná). Ohýbání přes břicho začalo být nepříjemné až teď těsně před porodem, kdy je břicho už takové hodně tuhé a obrovské.

Z těhotenských obtíží mě zůstaly občas křeče v noze v noci, které jdou eliminovat nejen přísunem magnésia (za mě ne z léků, ale prostřednictvím minerální vody a oříšků – kešu a mandle), ale právě také cvičením, jak protahováním, tak posilováním zad a nohou. Když už se nepovede a v noci mě chytne křeč, tak jediná moje spása, aby křeč pustila, je horký nahřívací polštářek, ten funguje lusknutím prstu, jinak mě křeč umí trvat i 10 minut, kdy řvu a manžel si myslí, že už rodím:) Jednou jsem takhle s křečí v noze 10 minut vypravovala děti ráno do školky, dělala snídani a oblékala je, skákajíc na jedné noze, protože v té druhé v lýtku si křeč nehodlala ustoupit:) Na polštářek nebyl čas, protože první se u nás ráno musí ohřát kakao:-)

Moje těhotenství v číslech:

Před otěhoteněním: necelých 60 kg, boky 92 cm, stehno 52 cm, konf. vel. S.

38 tt: 72 kg, boky 98 cm, stehno 55 cm, konf. velikost HaM těhotenské S, což je normální M. Oblečení, co jsem si kupovala na konci 1. trimestru je mi stále dobře.

Přibírala jsem nejvíce v začátku (jak jsem musela furt jíst, aby mě nebylo zle:) a ve 2. trimestru, ke konci ve 3. trimestru jsem naopak neplánovaně zhubla, jedla jsem stále stejně, ale miminko už spotřebovalo více energie. Teď v posledních dnech se snažím jíst trochu více, abych nehubla a už zase hezky přibírám:)

V závěru bych to shrnula do pár hesel – zelenina, ovoce, vláknina, oříšky, kvalitní olej, chia semínka, kvalitní bílkoviny (za mě cottage, tvaroh, sýry). Protahovat, posilovat, relaxovat.

Občas určitě zhřešit, dortík, koláč, kousek čokolády ke kávě…

Pokud se na nic z tohoto nebudete cítit, tak se do ničeho nenuťte, v těhotenství věřím na intuici. Tělo si řekne, co potřebuje, i když pokud si říká o kila cukru, asi to ideální není. V tomto případě bych tipovala, že mu chybí vitaminy a minerály a zkusila cukr doplňovat ovocem.

Za sebe musím říct, že jsem v těhotenství neměla žádné “chutě” (jen zezačátku nechutě, že jsem některé potraviny vidět nemohla), jediná chuť, co mě asi tak 2 – 3 měsíce před porodem “trápí” teď i u Kryštofa je chuť na mentol, nikdo mi ji zatím nebyl schopen vysvětlit. Normálně tik-ťak povžuji za humus, ale teď bez něj nemohu být:-D

Za úvodní fotku děkuji Týně Ovečkové:)