Zmenšovací nosicí bunda.

První nosicí bundu jsem si koupila od Rebeky Q na Fleru, je úžasná, teploučká – na zimu. Se špičatou kapucí a krásnými barvami. Ale je jen pro nošení dětí na břiše, což už jaksi je hudba minulosti. Ušila jsem si už v únoru nosící bundu ze softshellu, která je vhodná jak pro nošení na břiše, tak na zádech. Jelikož materiál nevyšel nejlevněji a hlavně dala strašně moc práce, tak jsem ji ušila jednovelikostní. Obleče ji můj manžel, který má přes 190 cm a je hodně ramenatý i já se svýma 173 cm a štíhlou postavu. První jsem v ní plavala, ale pak jsem vynalezla systém zmenšování patentkami jako na plenkách. Prostě v oblasti rukávů a hrudníku se dá bunda hezky zmenšit tak, že v ní neplavu. Je mi delší, ale to není na škodu.

Měla jsem ji i dnes v dešti bez dítěte:-) Je suprová!

Je k ní ještě kapucka pro dítě. Jinak nápad na bundu samotnou není můj, podobné bundy se dají sehnat na internetu, šijí je různé firmy nebo maminky, nejznámější je asi Vonzibunda. Jestli se Vám tato bunda líbí a netroufáte si na ušití, tak Vonzi tyto bundy na zakázku šije! Šila jsem to podle svojí a manželovy sportovní bundy a zbytek jsem si prostě vymyslela nebo okoukala z fotek nosících bund na internetu. Šila jsem ji asi 2 dny (myšleno 2 dny při péči o půlroční dítě:-)

Vkládací panel se dá připevnit jak na břicho tak na záda. Ale ta spotřeba zipů!!! To byla fakt pálka! Kupovala jsem kvalitní, české, kovové zipy.

Výhoda panelu je ta, že se dá odepnout tak, aby na miminko nefoukalo, ale zároveň dobře vidělo a neškrtil ho zip (jak se stává, když se dítě vejde do bundy bez panelu). U svého strejdy Haurana se Jasmínka pěkně nese:-)

Rozepínací zipy na zádech pro vložení panelu na záda. Na všech zipech jsou pruhy látky přes zipy proti profouknutí:-) Patentky jsou plastové velké ze šijemdětem. Kapucka má kšiltík (vypodložený kusem silného černého popruhu – z galanterky) a také vzadu stahování na regulaci – podle toho, jakou má nosič hlavu:) Dneska jsem tu kapuci v lijáku fakt hodně ocenila a blahořečila si, jak je pohodlná, díky regulaci perfektně drží, ale přesto je u obličeje volná, neškrtí, dobře člověk vidí a kšiltíček v deště? Neocenitelné!:-)

U bundy do deště je důležité, aby žádné švy nebyly na nejnamáhanějších částech – ramena a paže shora. Takže střih jsem upravila tak, že záda přesahují na hruď a je to sešité zhruba u klíční kosti. Z boku je vidět sepnutí na zmenšovací patentky:-) Je to trochu vidět, ale podle mě to vypadá skvěle, na to, jak je bunda multifunkční.

Konce rukávů jsou na stahování, já si je musím ohrnovat. To není úplně nejlépe domyšleno, ale nenapadlo mě, jak to udělat jednovelikostní líp:-)

Jasmínka na zádech. Nahoře je jeden zip podél a pak jeden uprostřed. Kapuce se dá odepnout, aby dítěti nepřekážela.

Malý skřítek:-)

Oblékání a svlékání bundy chce trochu cvik – myšleno při nošení na zádech:-)

Popis postupu:

Bundu jsem při šití nefotila, takže přikládám jen popis, jak jsem postupovala pro toho, kdo by to chtěl zkusit také. Nejsem profesionální švadlena, jsem teoložka a pedagožka, tož se nebojte:)

1. Kupte si softshell nebo šusťák.

Na velikánskou pánskou bundu XXL pro chlapa s rameny a výškou cca 195 cm potřebujete 2,5 metru, pro ženy stačí 2 m, si myslím:-)

Nakupte si cvočky (velké), stačí malé bodce, softshell je tenký.

Nakupte si zipy. Buď voděodolné (pak nemusíte dělat ty proužky látky přes zipy) nebo obyčejné kvalitní. Budete potřebovat 3 dlouhé (stejné!!!) na rozepínání vepředu, vzadu a na vkládací panel, 1 polodlouhý (na rozepínání na zádech vodorovně) a 2 krátké na kapsy.

Softshell se nepáře a netřepí, takže se s ním skvěle pracuje a není třeba všude začišťovat ani mít overlock!!!!

2. Vezměte si bundu, která Vám velikostí vyhovuje a budete podle ní dělat střih. Pro jednovelikostní vezměte bundu, kterou má manžel rád a je mu dobře.

3. Vezměte papír na střihy v roli a obkreslete každou část bundy. Pozor – je třeba, abyste měly zádový díl kolem krku delší, aby zasahoval přes ramena dopředu (aby na ramenou nebyl šev). Nemusíte mít ani takovou bundu, dá se to předělat. Prostě ke střihu zad přidáte kousek střihu z předního dílu. Nejtriviálnější je způsob, kdy obkreslíte bundu tak, jak je a prostě pak ustřihnete a přilepíte:)

Vezměte střih i na kapuci, límec a tak.

4. Přeneste na látku, přidejte na švy. Na vkládací panel potřebujete pruh dlouhý jako délka bundy a široký cca 33 cm.

5. Postupně přišívejte díly k sobě. Tak, jak je to logické:) (První vestu, k tomu límec, pak pruhy nad zip, rukávy…) Budete-li šít kapsy, co mám já, potřebujete ještě kousek flízu nebo jiné látky na vnitřek kapes. Kapsy si ušijte hned na začátku. Prostřihnout softshell, do toho všít zip + připravenou vnitřní kapsu.

Jednodušší jsou kapsy našité nahoru – obdélník našitý + “zapínání zezhora”:-)

6. Zipy všijete normálně, u vkládacího panelu opačně – to vám intuice napoví:-)

7. Doplňky k bundě – vkládací panel má nahoře límec, pod ním je gumička, aby lépe držel. Ještě můžete všít gumičku doprostřed, aby obepínala dítě. Dole v tunýlku našijte napevno gumičku na stažení. I u vkládacího panelu přišijte na jednu stranu pruh na zakrytí zipu.

Kapucka pro mimi – Ta je složitějším, ještě musím nafotit:)

Kapuce pro nosiče – je nejlepší podle mě odepínací. Na cvočky. Na kšiltík budete potřebovat kousek např. popruhu nebo něčeho jiného vyztuženého. Kolem kapuci udělejte tunýlek na gumu na utahování.

Též je dobrá guma na utahování vzadu – všijete proužek látky zespoda a do toho navlečete gumičku.

8. Nacvakejte patentky. Musíte si to první zkusit, kam přesně je chcete, vyznačit a pak nacvakat, špatně se to popisuje.

Intuice vás povede, počítejte, že to není práce na chvíli!:-)

9. Chcete-li jednovelikostní, tak si první bundu zkusmo zmenšete na požadovanou velikost podle své postavy nebo jiné bundy (scvakávala jsem skřipečky), pak přesně podle pravítka rozměřte, kam přijdou patentky.

Patentky jdou s trochou trpělivosti nacvaknout i s kleštičkami!!!

10. No, a to je asi tak všechno. Není to práce pro začátečníky, ale zase tak těžké mi to taky nepřišlo:)