Látkujeme už třetí miminko, a tak mě napadlo sepsat pár tipů z mé praxe. Je to čistě můj subjektivní pohled a jsou v něm jen plenky, které jsme používaly, některé druhy plen chybí.

Je to přehled pro ty, kteří o plenkách uvažují, začínají…

Aktualizace srpen 2019: látkujeme už čtvrté miminko, provedli jsme v článku drobné úpravy a aktualizace, jinak moje postoje a doporučení platí stále 🙂

Každá maminka si udělá svůj systém a dospěje k tomu, co vyhovuje právě jí a jejímu miminku, myslím si, že obecné závěry se dělat nedají, toto jsou jen moje postřehy a zkušenosti, které třeba někomu do začátků pomůžou.

Plenky na novorozené miminko jsem si nejvíce oblíbila ty od Anavy. Skvěle sedí i nevelkým miminkům (v našem případě necelá 3 kg, ale určitě budou sedět i na 2 kg). Jsou nositelné do 6 týdnů – 3 měsíců, dle vel. dítěte. Řekla bych max. 6 kg. Našemu Kryštofovi (por. váha 4,5 kg:) byly malé prakticky po příchodu z porodnice, ale do 6 kg jsem mu je zatvrzele dávala:-D

Na větší dítě (cca od 4,5 kg) mi velmi vyhovují plenky rostoucí. Kalhotkovou novorozenckou plínku i plínku na větší dítě si můžete ušít podle mého střihu na rostoucí kalhotkovou plenku.

Kalhotková plenka na druky. Do kalhotkové plenky nevšívám sací vrstvu, ale dávám vkládačku, lépe se to pak pere a suší;-)

Na nacvakávání druků mají nově nástavce i kleště VARIO. Nacvakává se to s nimi mnohem lépe jak s kleštičkami KAM. Pořídit k nim můžete přímo originální druky Prym, ale sedí k nim i obyčejné klasické plenkovací druky – ale jen ta klasická plenkovací velikost, ne menší a větší druky.

Materiál na kalhotkové plenky na druky se mně nejvíce osvědčil navrch oboulícní úplet, nejlevněji vyjde asi Wendy. Nejradši šiji z úpletů z Německa od Hamburger Liebe (ona slavná jablíčka). Jako vnitřní vrstva bavlněný beránek, je hezky měkký a pruží plenku hezky do šířky, čímž jde hezky dotáhnout a neškrtí. Směrem k zadečku dávám nejraději bambusové jednolícní froté, je neustále měkké a hebké a praním a sušením se absolutně nemění, vypadá stále jako nové. Pro ty, co mají sušičku, je určitě prima i bambusový aksamit.

Na vnější vrstvu jde použít jakýkoliv úplet z bavlny nebo bambusu, používám i ten s elastanem, ač elastan se má prát max. na 40 stupňů, tak jsem neměla problém, že by se mi látka sypala nebo puchřela (šila jsem z Lillestoff).

Před šitím je třeba všechny látky dobře vysrážet – na nejvyšší teplotu v pračce i sušičce, ideálně i víckrát než jednou…

Za 3 děti, co jsem látkovala, jsem si nejvíce oblíbila kalhotkové plenky na snappi sponku. Na Rozárku jsem si plenky šila – nejlépe doporučuji bambusové oboustranné froté nebo jednostranné bambusové froté (stačí jednostranné froté, doporučuji bambus kvůli savým schopnostem a jemnosti). Na tmavém froté jsou vidět po praní světlé chloupky. Takže světlé barvy jsou v tomto praktičtější.

Při oblékání je snappi sponka nejvariabilnější, plenku si krásně utáhnete a zafixujete jednoduše a rychle, i odepínání je rychlejší. A jako bonus jsou nejrychlejší na šití a ušetříte za patentky, kleště…

Patentky jsou taky prima, suché zipy mi na plenkách nevyhovují, nám se to na bříšku přetáčí a škrábe. Naše děti nemají takový ten dětský pupek, tak možná proto… Navíc i po zabrždění se to chytá v pračce do síťky na plenky.

Gumička se mě nejvíce dovnitř osvědčila galonová, je měkká a nikde netáhne, netlačí, nejde ji našít tak, že by dítě škrtila, je vhodnější jak lastin, nebo mě tedy příjemnější. Vyrábí ji česká firma Pega, takže je velmi kvalitní.

Kalhotkových plenek je třeba mít cca 12, pokud máte sušičku a nějaké další plenky v záloze (pár čtverců).

U Jasmínky jsem do půl roka používala mimo návštěv a doktorů plenky čtvercové z oboustranného bambusového froté. U Kryštofa jsem více nakonec používala kalhotkové plenky. Jasmínka měla špatné kyčle, a tak bylo třeba důsledně dbát na široké balení (o tom, kdy je potřeba široké balení a proč nepřidávat plenu navíc jen preventivně, se dočtete tady) a na to jsou čtvercové plenky nejlepší. Perfektně se zafixují nožičky ve vhodné poloze, plenka jde hezky dotáhnout a zafixovat. U Kryštofa jsem mohla používat kalhotkové plenky, které jsou mezi nožičkami měkčí, dítě tak nemá obrovský zadek a může více kopat nožičkama, což je pro dítě fyziologickými kyčlemi nutné (viz odkazovaný článek výše). Rozárka má opět špatné kyčle, takže látkujeme z 99% opět čtvercovkami, které fixuji snappi sponkou. Snappka má tu úžasnou výhodu, že plenku můžete hodně dotáhnout, plenka kolem pasu netlačí (nejsou tam žádné gumičky atp.), čímž právě drží dobře kolem kyčlí.

Oboustranné bambusové froté mám na plenky ze všech materiálů asi nejradši, protože během praní vůbec nemění svou podobu. Je stále stejně měkké (bez sušičky samozřejmě trochu zhrubne, ale nehrubne pak více a více a více…), smyčky se nevytrhávají, po stovkách cyklů v sušičce stále drží, nic se nikde netenčí, neztrácí.

Čtvercové plenky jsou zároveň ideální pro ty, kteří nemají sušičku na prádlo, schnou totiž je všech plen nejrychleji. Také jsou nejlepší pro ty, kteří při pořizování výbavy řeší finance. Se čtvercovkami a vkládačkami si vystačíte po celé plenkovací období, jen se jinak poskládají na novorozence a větší dítě.

Nevýhody jsou právě v tom skládání:) Jednak to zabere nějaký čas (na čas jsou nejlepší kalhotkové plenky, tam si troufám říct, že se sušičkou prádla není látkování ani o minutu náročnější na čas jak vyhazovací plenky, AIO kapsovky musíte naplnit, ale jinak jsou taky easy) a jednak když je dítě už starší a při přebalování se snaží utéct, tak se plenka může rozmotat, a musíte opakovaně skládat. Já z toho důvodu od půl roka přešla na jiné plenky.

Základní výbavu při látkování čtvercovkami jsem sepsala při Jasmínce zde.

Při šití si dávejte pozor na dokonalé vysrážení látky! Ideálně vzít třeba 3x na nejvyšší teplotu v pračce a pak na nejvyšší teplotu v sušičce. Mít šišaté čtvercovky a ty pak skládat, to je opravdu nepříjemná věc. (Vím, o čem mluvím, po Míně jsem si musela z nečtvercových šišoidních plen opět udělat čtverce a šila jsem je vlastně 2x:).

Přesný rozměr nepodceňujte, usnadní to pak mnoho nervů u používání;-)

Kromě kalhotkových plen, AIO a čtvercovek jsou ještě oblíbené plenky chobotové (ty jsou skvělé pro ty, kdo nemají sušičku, lépe schnou) a vícevrstvé. My jsme je ale neměli, takže zde nerecenzuji;-)

Na vkládačky se mi nejvíce osvědčila zlatá trojkombinace látek. K zadečku bambusový aksamit, vnitřní vrstva konopný flíz (dříve měli na sijemdetem.cz), vnější vrstva bambusové froté.

Naše vkládačky jedou intenzivně 3. dítě a jsou stále stejné, stále měkké.

Opět platí – všechny látky důsledně vysrážejte (ideálně na nejvyšší teplotu v pračce i sušičce 2 – 3x).

Šila jsem si i dost vkládaček z bambusového českého flízu, který je velmi populární (nebo byl v době, kdy jsem si z něj plenky šila), vkládací plenky měly 3 vrstvy tohoto flízu a už po Míně byly tuhé a žmolkaté (tomu se dá předejít tak, že se šije chlupem dovnitř, ale mě se to tak nelíbí). Navíc se mě praním přeložily uprostřed napůl a nejdou moc zpět ohnout. Na Rozárku používám jen, když už nemám ty měkké. Dobré jsou určitě co do savé schopnosti, určitě pojmou více vlhkosti a taky budou super právě na široké balení, protože jsou trochu jako prkno (a to i ze sušičky, bohužel).

Navrch na kalhotkové a čtvercové plenky můžete použít vlňáčky. Máme vyzkoušené Disany. Nebo si můžete uplést nebo ušít z plenkovacího merina. Na Jasmínu jsem používala důsledně hlavně vlňáčky (hodně trpěla na opruzeniny). Při 3 dětech je to pro mě ale bohužel už náročné na logistiku údržby (musí se šetrně v ruce vyprat, nalanolinovat, a velmi dlouho schnou, i když dávala jsem na utěrku na topení), takže jedeme v PULkách.

Zkoušela jsem flízové kalhotky, co si chválí švagrová, ale nám protekly už po prvním vyčurání, ač ona přímo ty, co mi na den půjčila, u synka používala běžně. Nám flízáče nesedly, ale jsou maminky, co na ně nedají dopustit, nevím, kde je chyba:)

Rozárka jede v PUL kalhotkách bez křidélek.

Svrchňáčky by měly stačit troje v dané velikosti. Resp. já mívám dvoje v jedné velikosti a jedny rostoucí. Obecně jsem zastánce šití svrchňáčků nerostoucích, protože lépe drží v oblasti nožiček dětskou stolici. Pokud už rostoucí, tak ty s křidélky – viz níže.

Rostoucí svrchní kalhotky s křidélky – křidélka skvěle drží nečistoty uvnitř plenky a obepne savou část plenky uvnitř. Střih na tyto mám ve své nabídce.

AIO plenky se savým prefoldem uvnitř jsou něco jako pratelné jednorázovky. Dovnitř jsem si oblíbila suedecloth. Navrch PUL.

Suedecloth vypadá jako česaný silon, odvádí vlhkost do plenky a na omak zůstává suchý. Vyhovuje dětem, které čurají častěji menší dávky a menší rychlostí. Naší Jasmíně vyhovoval naprosto. Děti, které čurají méně často a prudké rychlé velké dávky, tak těm nevyhovuje, protože po nich moč steče ven z nohavic. Taktéž nesedí dětem, které jsou alergické na cokoliv umělého. Je to čistý polyester.

Na Jasmínku jsem od půl roka látkovala výhradně takto AIO se suedecloth uvnitř. Kryštof měl tyto plenky párkrát a nakonec nám nevyhovovaly a jeli jsme v kalhotkových plenkách se svrchními PUL kalhotkami. Nakonec kolem roka a půl pročůral už úplně všechno, i hodně objemnou plenku, takže jsem ustoupila od látkovek a začala dávat plenky vyhazovací. To říkám upřímně a nepokrytecky jako propagátor látkových plenek (ale ekoextremistka nejsem, i auto máme:). Prostě jsem neměla energii převlékat 5x denně počurané dítě až do bačkor. Hodně pil, čural rychlé velké proudy. Jasmína za celý svůj život měla pár balíků vyhazovacích plenek (na dovolené a od odplenkování na noc). Kryštof tu ekologickou stopu bohužel zhoršil. Rozárka se zatím drží:-) Jen na noc matka líná, co vstává ke 2 – 3 dětem, dává vyhazovací…

AIO plenek by mělo stačit cca 12. Záleží na vašich sušících možnostech…

Další postřehy o materiálech a druzích plenek najdete v tomto mém článku.

Praktickými pomůckami při používání látkových plenek (ale i na používání vyhazovacích:) je pytel na špinavé plenky, přebalovací podložka a taštička na drobnosti – na prsní vložky nebo na ubrousky na zadeček.

Ubrousky na zadeček lze ušít z jakýchkoliv zbytků po plenkách. Používají se na otření zadečku v kombinaci s olejíčkem smíchaným s vodou do emulze – aplikuje se jednoduše z rozprašovače. Používala jsem na děti, které měly už hustší konzistenci stolice a pak taky na opatlané ručičky a pusinky. Na kojeneckou stolici používám většinou ubrousky papírové, co jdou spláchnout do záchodu, jen na nejnutnější otření a pak sprchuji pod vodovodem.

Na přebalování jsme dostali pro Rozárku dárkem skladnou podložku z kočárkoviny. Sama bych si ji nekoupila, kočárkovinu mám ráda na tašky, fusak a nánožníky, ale nenapadlo by mě ji používat v záležitosti plen. Nicméně nám slouží od rána do večera a když je špinavá, čekám u sušičky, až se dosuší:) Je velmi jemná, lehounká a skladná. Používám na přebalovacím pultě pod zadeček a beru ke všem doktorům. Její ušití je velmi snadné, jen je k tomu třeba overlocku.

Ušít si ji můžete z kojeneckého plyše (veluru) a kočárkoviny – nejlepší výběr najdete asi u Gábinky a na Unuodesign. Na vnitřní vrstvu bude super i bambusový aksamit, ale hůře se z něj šije, více klouže a pro začátečníky tento materiál na přebalovací podložku ideální není, velur z bavlny drží při šití lépe. Jinak před šitím doporučuji obě vrstvy na sebe po krajích přilepit lepidlem Kores (nebo jiným v tužce na papír, vypratelným).

Na špinavé látkové plenky jsem vyzkoušela více nádob, ale naprosto nejlepší je velký koš na odpadky s víkem z Ikea. Je dostaečně velký, takže se do něj bezpečně vejdou plenky za 2 – 3 dny látkování, než se vyperou. Plenky jsou stále zavřené a nejsou nikde vidět a cítit. Navíc obsluha je jednoduchá, nadzvednout víko, které se odklápí mě vyhovuje více jak zdvihat víko, které je tam celé navolno. Navíc tento koš vypadá v koupelně krásně a není vůbec poznat, co se v něm skrývá:) Horní obvod je 120 cm a pasuje do něj tato síťka na pleny (musí se nahoře natahnout, ale sedí tam nakonec přesně).

Plenky do pračky dávám i se síťkou (ony hezky samy vypadají). Jen u Kryštofa v poporodní laktační demenci jsem tu síťku do pračky stáhla a ona se plenkami rotujícími v bubnu roztrhala na hadry… nedoporučuju!:-D

Síťku na pleny a separační vložky (případně ubrousky na zadeček, prsní vložky…) můžeme ušít i ze staré záclony. Nicméně moje zkušenost je, že nevydrží věčně, záleží hlavně na druhu záclony:) Některé mi odešly během pár týdnů a jinou zase mám už na 3. dítě (na praní separaček, ta drží). Některé záclony nevydrží velké otáčky a 60 stupňů, a hlavně, některé záclony fakt nedávají chycené sucháče:-D

Na praní jsem nějak zůstala věrna po všechny 3 děti českému pracímu prášku Batole. Aneb podporujeme místní středočeské produkty:)

Plenky se nesmí prát v aviváži (naruší se tím savé schopnosti, výjimkou jsou flízové svrchní kalhotky, kterým to naopak prospívá), ale při starších dětech už ta vůně vypraných plenek jen ve vodě a prášku není tak svěží, takže osvěžit plenky můžete levandulovým olejíčkem. Dá plenkám krásnou vůni a zároveň mírně dezinfikuje. Nicméně já jsem z těch, co perou plenky vždy na 60 stupňů, ač vím, že mnozí ekologicky smýšlející perou na 40 i 30 stupňů…

Co musí mít každá látkařka doma (a myslím si, že i každá máma:), je žlučové mýdlo. Dělají různí výrobci v různé konzistenci, já jsem si líně za ty roky zvykla na mýdlo z drogerie v tekutém stavu. I když to tuhé je asi efektivnější na praní. Každopádně fleky na ničem nemáme. Hodně pokakané plenky je třeba před vhozením do kýble zaprat. Já zaperu, pokapu ještě mýdlem a hodím do koše. I když dneska Rozárka udělala takovou produkci, že jsem to prala rovnou, ona znečistila totiž skoro půl pračky oblečení, plen, podložek, přebalovák… byla jsem špinavá já a ona až po bradu:-D

Separační plenky jsou pro mě naprostou nutností moderního látkování. Pro miminěcí stolici (než se začnou dávat příkrmy) se mě nejvíce osvědčily celulózové separačky Disana. Jejich konzistence je podobná papírovým utěrkám a sají řídkou konzistenci stolice, tím pádem se většinou plenka v ruce ani zapírat nemusí.

Jakmile dítě už má příkrm, tak používám viskósové separační plenky Popolini, jsou tenké a na omak jakoby sušší, nepohlcují vlhkost, ale jen separují již tužší stolici od látkové plenky. Já jsem zůstala u všech dětí u těchto konkrétních separaček, ale ostatní nemám vyzkoušeno, chce to si vyzkoušet různé druhy a značky a najít si to své:) Vkládám jen pro ty, co úplně tápou.

Někteří prodejci uvádějí, že se separační pleny smějí splachovat do záchodu, je to však staré doporučení. Separační pleny jsou sice rozložitelné, ale doba, než odpad dojde do čističky, je na rozklad příliš krátká. Rozhodně tedy do záchodu nesplachujte ani separačky, patří do běžného odpadu!

Separační plenky, které nejsou znečištěné stolicí, lze i několikrát vyprat (celulózové méněkrát a viskósové vícekrát). Důrazně doporučuji prát je v pracím sáčku! Při počátečním látkování Jasmínky jsem takto zaneřádila pračku…

Celulózové separačky suším rozložené na topení (sušička je rozcupuje a když je mokré nenarovnáme, máme z nich něco jako když vám uschne v kapse kalhot papírový zmuchlaný kapesník:). Viskósové separačky naopak dávám do sušičky, vyndám je z pracího sáčku a dám do sušičky navolno, krásně se nadýchají a roztáhnou.

Co hodně ovlivňuje pohodlnost látkování je fenomén zvaný sušička. Vím, že má své odpůrce, ale já bych ji nedala za nic na světě. Jasmínku jsme látkovali bez sušičky a další dvě děti se sušičkou, to se nedá srovnat! Sušička ušetří nejen mnoho a mnoho hodin na věšení prádla, ale je z ní prádlo mnohem měkčí a u látkových plen je to opravdu rozdíl velký. Například bambusový aksamit sušený na topení nebo na šňůře a v sušičce, to jsou dva naprosto různé materiály. Bez sušičky musíte počítat na schnutí většinou jeden celý den (na topení to jde rychleji, ale kdo má dnes klasické velké litinové topení?), když je vlhko a suší se venku, tak jsem se usušení plenek někdy ani nedočkala. Pokud sušíte v bytě na sušáku, tak to znamená se s plenkami neustále o sušák přerážet a hlavně mít v bytě z prádla vlhkost ve stěnách. Kdo má sušičku, ví kolik vlhkosti se za jedno sušení z prádla dostane, jsou to litry…

Do sušičky vyprané plenky dám (rozklepnu, narovnám, to mám za 2 minuty) a za 2,5 hodiny rovnou tahám a opět používám.

Se sušičkou jsou moderní látkové pleny podle mého názoru naprosto bez práce a nemůže se na jejich nepoužívání vymlouvat ani zaměstnaná matka (mám 3 děti a pracuji a problém to opravdu není).

I bez sušičky látkování nepředstavuje velkou časovou zátěž, ale topení je výhodu:) Proto nemám ráda podlahové vytápění, ale zase mě furt zebou u nás nohy:) My máme klasické velké litinové radiátory, co ty se nasušily plen. Jen ty plenky pak byly tuhé jako prkno a radiátor začal rezavět…

I ze sušičky je občas třeba něco nechat na topení doschnout, zejména plenky z více savějších vrstev a nařasené gumičkami.

Vkládací plenky a prefoldy na sušení vždy pečlivě vytáhneme do napnutého tvaru.

Prsní vložky před sušením musíme vždy narovnat do původního tvaru.

Prsní vložky šiji buď tvarované (lépe sedne na větší prsa a není přes oblečení znát) nebo kulaté (lépe sedne na menší prsa a hlavně se lépe “nandavá”, jen jí tam šupnete a neřešíte, zda vám roh jde směrem, jakým jít má:), takže preferuji nakonec kulaté. Prsní vložky používám už u třetího kojení a stále jsou jako nové.

Na prsní vložky rozhodně doporučuji kombinaci – vrstva k prsu bambusový aksamit, vnitřní vrstva konopný flíz, vnější vrstva bambusové froté.

A máme hotovo, zapneme sušičku, jdeme si dát kávičku a pak už “jen” poskládáme. Já skládání plen nesnáším, ale snažím se uklidňovat tím, že je nemusím žehlit:-D

Látkové plenky dělají dětem objemnější zadeček, takže někdy je třeba tomu přizpůsobit oblečení. Velmi praktický je extendor na body, nám slouží už třetí miminko. Všechny moje střihy s látkovými plenkami počítají.

Článek jsem sepisovala mnoho hodin, tak snad někomu pomůže… Během psaní mi spadl internet a část se úplně smazala a musela jsem psát znova… to jen ilustruje, jak mi je toto téma drahé;-)

Na úvodní fotografii je naše Jasmínka:)